Ahoj, já jsem Jan Novák. Narodil jsem se v Plzni v roce 1978, takže už mám pár křížků za sebou – řekněme, že jsem v tom nejlepším věku, abych se s vámi podělil o svoje zkušenosti. Celý život mě fascinovaly vlaky a všechno kolem nich. Pamatuju si, jak mě táta jako malého kluka bral na plzeňské hlavní nádraží a tam jsem s otevřenou pusou sledoval, jak se ty obrovské mašiny rozjíždějí a hřmí po kolejích. To byl zlomový moment.
Po gymnáziu nebylo moc co řešit – šel jsem studovat dopravní fakultu ČVUT v Praze se specializací na železniční dopravu. No a pak, po škole, jsem se rovnou vrhl do práce. Začínal jsem u Českých drah jako provozní dispečer. Byla to škola života. Naučil jsem se, jak funguje provoz na železnici, jak řešit problémy v reálném čase a taky jak komunikovat s lidmi (což se mi, upřímně, vždycky hodilo).
Po pár letech jsem přešel do vývoje – pracoval jsem na modernizaci zabezpečovacích zařízení a podílel se na zavádění nových technologií. To bylo něco pro mě! Bavilo mě hledat nové cesty, jak zlepšit železniční dopravu, jak ji udělat bezpečnější a efektivnější. Dělal jsem na několika projektech – třeba na vývoji systému automatického vedení vlaků. To byla fakt výzva, ale stálo to za to.
No a teď? Teď pracuji jako nezávislý konzultant a věnuji se odborné publicistice. Pořád mě to táhne k lokomotivám, k železnici. Protože, řekněme si to narovinu, není nic krásnějšího, než když se rozjede lokomotiva a táhne za sebou stovky tun nákladu nebo desítky vagonů s cestujícími. A co mě na tom nejvíc baví? Že železnice není jenom o technice – je to taky o lidech, o osudech, o cestování, o dobrodružství.
Proto píšu o železnici – abych se podělil o svoje znalosti a zkušenosti, abych inspiroval ostatní a abych ukázal, že železnice má budoucnost. A slibuju, že se budu vždycky snažit o to, aby moje články byly přesné, srozumitelné a relevantní. Protože, konec konců, jde mi o to, abyste vy, čtenáři, dostali to nejlepší.
Jo a mimochodem – ve volném čase rád jezdím na kole a chodím po horách. Potřebuju se taky trochu odreagovat, no ne? A taky mám doma modelovou železnici – taková malá vášeň.